Na jaře.

Alfons Breska

Na jaře.
Stál jsem dole v zahradách, ozářených slunce světly, žhavý jarní vítr táh’ ve snětích a korunách, které kvetly. Jakobych byl stromem sám v jarním větru, slunce jase, listí mám a větve mám, které k nebi pozvedám v květů kráse. 7 V slunce zlatých paprscích moje koruna se koupá, cítím, kterak v žilách mých z žití hlubin neznámých míza stoupá. 8