Jeseň v ráji.

Alfons Breska

Jeseň v ráji.
Když na nebi se hvězdy čistí, v zahradách ráje podzim jest, a jako u nás žluté listí, tam padá zlaté listí hvězd. Za hvězdou hvězda tiše kane, zajiskří, svitne v noci tmách a všemi tóny zlata plane od zeleně až v temný nach. Když do azurných stromů snětí v edenu vítr zavane, tu celý vír jich dolů letí a zlatým deštěm zaplane. 88 Zří serafini v zadumání, jak hvězdy prší v šero cest, perutě bílé k sobě sklání a smutně vzdychnou: Jeseň jest... 89