Hvězdný mír.

Alfons Breska

Hvězdný mír.
Cosi tichem noci spělo, zašumělo, jako hebké vanutí serafinských perutí. Jakby s křídel zlaté péro slétlo v šero, neurčitý bledý jas soumrakem se chvějně třás’. Ve váze mé růže zlaté, čarem jaté, vydechnuly potichu všechnu vůni z kalichů. 105 Tichá hudba vzduchem táhla, snivě sáhla do mé duše v smutků šer sladkým mírem hvězdných sfer. 106