RELIKVIE

RELIKVIE
Tak dvě, tři upomínky chudé jak smutný plápol hrobních svic, toť vše teď, co mi z lásky zbude – a nic víc. Ty vaše oči vidím líné, jež nedoved jsem – víte snad – na světě nikdy k věci jiné přirovnat. Dnes vím, chrp polních barvu mají, jež slunce žárem zbledly již, a líně vzhůru pohledají v modrou říš. Měl jsem je rád v té unylosti i rád v těch okamžiku pár, kdy pod polibky, v tanci, zlosti vzplály v žár... Pak na ty nožky myslím malé, ty pracovité, vábné tak, že svedly k sobě v každém bále každý zrak. Jak smutně zní mi ton ten známý, když slyším někde hrát neb pět tu polku, již jsem tančil s vámi naposled... 29 Pak na váš parfum vzpomenu si a vždy mne pojme teskný žal, tím vždycky váš vlas jemný, rusý dýchával, když pod stinými stromů krovy jsem k vašim skráním rety klad – dnes mám ten parfum topolový z těch dob rád... Toť vše, co mi teď z lásky zbude, jak smutný plápol hrobních svic tak dvě, tři upomínky chudé – a nic víc... 30