VELIKONOČNÍ

Jan Opolský

VELIKONOČNÍ
Jen zlato, modř se uzří mísit s bělí a oblaky jak kantátu by pěly lehkou a vlavou, i míza hojná, sladkohořká v stromě jak tělem krev se bouří podvědomě, srdcem i hlavou. A zlatem orsej svobodu svou platí, všem pukům se lze volně otvírati a stéblům praskat, a mluvit těm, kdo posud stáli němi, i vláhám jarním tiše klesat k zemi za šumu kaskád. Lze naznačit jen ostýchavou řečí, těch, pokorně již na kolenou klečí, čím prsa planou a hledět zrakem krokusu, tak měkkým, svůj plachý pohled vyměnit si s někým na uvítanou. 18 Ze všech stran světa v souhře věčných zvonic se čistá, vroucí symfonie roníc po širém kraji, jak vítr vzruší myšlenkové lesy, strom každý ze sna lehce povzdechne si, jak ožívají. Vod rythmus hladký, uvolněný spěchá, svá čela sklání podražec a lecha jak zmatkem jaty; jsou zření tvá i představy tvé ranné, pel nad jívami nepokojně tane, jsa všecek zlatý. 19
Básně v knize Hory a doly a lesy:
  1. MLÝN
  2. VČELY
  3. OTCOVSKÁ ZEMĚ
  4. BASILIKA
  5. PO ZÁPADU
  6. RŮŽE
  7. SVATÉ POLE
  8. VELIKONOČNÍ
  9. NOC
  10. MNICH
  11. HORY
  12. NOC U DĚŤÁTKA
  13. ČERNÝ LES
  14. VĚZNI
  15. ZIMNÍ SLUNOVRAT
  16. KREV
  17. SOUMRAK
  18. HVĚZDY
  19. NA STARÉM ŽIDOVSKÉM HŘBITOVĚ
  20. PLES
  21. LESNÍ POTOK
  22. JED SAMOTY
  23. ASYL
  24. NĚMÝ SLAVÍK
  25. POSVÁTNÁ NOC
  26. ZA ZMIZELÝMI LESY
  27. NEBESA
  28. VYŠLA LUNA
  29. KRAJ
  30. BOLEST
  31. MLADÁ ZEMĚ
  32. V HORÁCH
  33. TICHÉ LESY
  34. RUSKÁ ZEMĚ
  35. DNI
  36. HLUBOKO V LESÍCH
  37. HŘBITŮVEK
  38. HORSKÁ NOC
  39. SARAIL
  40. POHŘEBNÍ SBOR
  41. BUKOLICKÁ
  42. ROKLE