VYŠLA LUNA

Jan Opolský

VYŠLA LUNA
Vyšla luna němaněma, sina, před tím, který neusíná, jevíc klín svůj chorý, nad božím se chvějíc stanem, polévajíc amalgamem nebetyčné hory. Vyšla nad zem černou, háje, její stopa mrazivá je, modrým sněhem stlaná, okrášlená hluchým kvítím, zapuzená zdravým žitím, smrtí nezískaná. Zřela tvář svou bledou, tesknou, vodstvy, jež se matně lesknou, do zrcadel jatou, jako v mimosvětské záři v přítmí lodi na oltáři extatickou svatou. 62
Básně v knize Hory a doly a lesy:
  1. MLÝN
  2. VČELY
  3. OTCOVSKÁ ZEMĚ
  4. BASILIKA
  5. PO ZÁPADU
  6. RŮŽE
  7. SVATÉ POLE
  8. VELIKONOČNÍ
  9. NOC
  10. MNICH
  11. HORY
  12. NOC U DĚŤÁTKA
  13. ČERNÝ LES
  14. VĚZNI
  15. ZIMNÍ SLUNOVRAT
  16. KREV
  17. SOUMRAK
  18. HVĚZDY
  19. NA STARÉM ŽIDOVSKÉM HŘBITOVĚ
  20. PLES
  21. LESNÍ POTOK
  22. JED SAMOTY
  23. ASYL
  24. NĚMÝ SLAVÍK
  25. POSVÁTNÁ NOC
  26. ZA ZMIZELÝMI LESY
  27. NEBESA
  28. VYŠLA LUNA
  29. KRAJ
  30. BOLEST
  31. MLADÁ ZEMĚ
  32. V HORÁCH
  33. TICHÉ LESY
  34. RUSKÁ ZEMĚ
  35. DNI
  36. HLUBOKO V LESÍCH
  37. HŘBITŮVEK
  38. HORSKÁ NOC
  39. SARAIL
  40. POHŘEBNÍ SBOR
  41. BUKOLICKÁ
  42. ROKLE