MLADÁ ZEMĚ

Jan Opolský

MLADÁ ZEMĚ
Ráj sladký, čarovný, kde vody čiré tekou, svou křivku kreslí stříbrnou a měkkou a duhu skvělou jak rájovec své chvosty rozestelou. Kde v stínu chladném zívá šelma mladá, plá v kruhu safír šustícího hada a motýl pestrý své kleté laská v orchidejích sestry. Kde vlna lian přebujelých klesá, sten slastný proudí z plné hrudi lesa, i pěvci skrytí jsou vlastním hlasem přelháni a zpiti. Krok hřebců tvrdý hustá tráva tají, když ke brodu se píti ubírají, a z chřípí šlehá jim plápol života a z očí něha. 66 Blesk libel břitký vlahým vzduchem kmitá,kmitá jak plachosť představ v skutcích nevybitá, jak touha planá po kruté lásce Efeba a Pana. A plny mléka plody žízeň hasí, jak pisang mdlýmdlý, tak těžké ananasy a po jich chuti jsou smyslnostmi rtové rozdechnuti... Vře oheň v lidech, již jsou země dětmi, své blaho těží ze světla i ze tmy, jich síla vzkvete v měď zrozeného v trávě nemluvněte. 67