KRÁSA SVĚTA.

Václav Jaromír Picek

KRÁSA SVĚTA.
Dítko rádo svou matinku Kolem šíje brává, Když je k spánku líbeznému Do kolébky dává; Máti zpívá, dítko pláče, Klesnou pak ručinky, Usne dítko, až je zbudí Líbání matinky. Kdo se s krásou světa loučíš, Vineš k ní se blíže, Nechceš pustit růžnou pásku, Co tě k světu víže; Jaro zkvítá, ty však vadneš, Až ublednou tváře, Budeš spat, až tě políbí Ráje věčná záře. 24