VĚTÝREK A JINOCH.

Václav Jaromír Picek

VĚTÝREK A JINOCH.
U jezera se pod růží Konvalinka hýbá, Vánek světem laškující V letu ji zulíbá. Nevěř, nevěř ty květinko Lichotnému vánku, Odnese ti krásu, vůni Vesny ty milánku. Než květinka v chvění jásá, Když tam vánek dlívá;– Odvanul – květinka vadne, V jezero se schvívá. U jezera se pod lípou Mládec k děvě shýbá, Ústa – lásky medy – růže – Mimochodem líbá. 69 Nevěř, nevěř děvo lásce, Roveň jinoch vánku, Odnese ti srdce – krásu, Udolí milánku. Ale děva přec je ráda, Když tam jinoch dlívá; Ostavil ji – srdce puklé Jezero přikrývá. 70