SYN ZARMOUCENÝ.

Václav Jaromír Picek

SYN ZARMOUCENÝ.
Tázali se, tázali, Co pšenici vázali, Proč s koníky pomalounku, Proč tak jezdím pomalu S hory tamo k úvalu. Ženci dobří, tím je to: Co otčíkem zaseto, On nesváží v stohy více, Zdar co s nebe vyprosil, Já bez práce pokosil. Co mi platná pšenice, Jasná jako dennice, Když mi v otci zhaslo slunce, Hlava drahá hluboko, Duše zbožná vysoko. Nezpívejte žencové, Panny, junci, kmetové Na podraží, na podhoří, Važte snopy v tichotě Při té srdce tíhotě. 73 Až budou žně veliké, Pokolení všeliké V údolí se s Pánem sejde; Pak zapějte vesele – Budeť věčná neděle. 74