NOC.

Václav Jaromír Picek

NOC.
Noci sladká, noci jasná, Tebe hvězda lásky časná Zasvěcuje krásou svou; Slunce z nachu svých červánků Lože tobě stele k spánku, Co slavíků zpěvy zvou. Jak se sklání krásná máti K dítku, má-li v lůně spáti, Tak ty k tvorstvu – spanilá; K srdci vineš, co jen dýše V končinách té světa říše, Noci sladká, rozmilá. Noci krásná, svatotajná, Luna, družka mírodajná, Sestry – hvězdy – vyvodí, Ty ti na nebeské pláni Rozsvěcují tisíc bání, Líbajíce lahodí. Luna stříbro svého ráje Věší na listy, na háje, Jakby vánek květy svál; Se skal přes vody na louky Klene stříbrné oblouky, Duch by po nich kráčel dál. 40 Noci jarní, tvá kdy záře Na kraj světa líbá tváře, Duch se šíří potají; Jezerem jest oné chvíle, Po němž co labutě bílé City lásky splývají. Duše světa vane, vládne, Duchem božím tvorstvo mladne, Jarní sen mu posilou; S Bohem noci sladká, jasná, Již den lásky,lásky hvězda jasná Zasvěcuje krásou svou. 41