VODNÍK.

Václav Jaromír Picek

VODNÍK.
Nechoďte k jezeru Za dne ni k večeru, Děvčata roztomilá! Má tam, ó děvčata, Vodník svá tenata, Šelma ta potměšilá. Ptáci jak po peří, Po srsti veveří, Vodník tak poznat se dá; Kape mu, vizte ho, Ze šosu levého, Na vrbě nejradš sedá. Dovede mámiti, Do vody vábiti, Tam že své zámky chová; Pláče a směje se, Jak to chuť přinese; Svou zlobu nevyzouvá. Na něm vše klam a mam, Dnes je zde, zítra tam, Jíti on ze světa má! Růženec z klokočí Jistě jej ochočí, Líčím se svázati dá. 38 Dívčiny, jinoši Pode vsí v rozkoši Vodníka polapili; „Zabte ho, spalte ho, Škůdníka svodného!“– Z trestu ho – utopili. 39