POSPOLITÁ KMETŮ.

Václav Jaromír Picek

POSPOLITÁ KMETŮ.
Bývaly to krásné časy, Pokud dítko matky hlasy Od her v lůno volaly; Oko, duše slzy jiné, Než že míč neb ptáček mine, V sladkém věku neznaly. Časové prchají jako ten blesk, Sotva se nadějem, již je tu třesk; Tak mine, tak plyne stále Života rychlota dále; Dětství ta číše Ať jde do výše! Bývaly to krásné časy, Když jinošské mysli jasy V blaha ráje zářily; Když kol hlav se čarní snové Co kol růží motýlkové V slasti lásky točily. Časové prchají jako ten blesk, Sotva se nadějem, již je tu třesk; Tak mine, tak plyne stále Života rychlota dále; Junství ta číše Ať jde do výše! 87 Bývaly to krásné časy, Když co zralé, zlaté klasy Síly mužné kynuly, Když duch bystrý jako sokol Na děj světa hleděl v okol, Skutku věnce kynuly. Časové prchají jako ten blesk, Sotva se nadějem, již je tu třesk; Tak mine, tak plyne stále Života rychlota dále; Mužství ta číše Ať jde do výše! Bývaly to krásné časy, Když se ještě naše vlasy Stříbrem věku nekryly; Než i teď se srdce směje, Žeň kdo spatří, dřív co seje; Hle, my darmo nežili. Časové prchají jako ten blesk, Sotva se nadějem, již je tu třesk; Tak mine, tak plyne stále Života rychlota dále; Kmetství ta číše Ať jde do výše! 88