KASANDŘE

Karel Dostál-Lutinov

KASANDŘE
Věštkyně, nuž, prorokuj! Pro Boha, jen nic už zlého! Nač přilívat peluň svůj do poháru přehořkého. Prorokuj, ó věštkyně, že už duha míru vzplane, že už vidíš v hlubině vstávat časy požehnané. A co vidíš hrozného, zadus v bolu v duši vlastní, zdrť to srdce do svého – my už chceme býti štastni! Nechcem pravdy žahadlo, chceme pokoj a smích tvorů; rozbij pravdy zrcadlo, kresli fatu na obzoru! Vyplač se v své komnatě, zakoušej tam bolest dravou a pak v zlatě, v šarlatě vyjdi s tváří usměvavou... V srpnu 1917. 78