2. Jitro.

Václav Věnceslav Ráb

2.
Jitro.

Vstana z lůžka, kteréž Milek vnadí Mnohotvárným o milence snem, Letím mezi zkvětlé stromořadí, Kde se luzný soumrak pojí s dnem. Pod lípy tam spěchám, ježto chladí Vonným dechem z mechu lavičku, Kdež dívenka drahocenná hladí Krotinkou na klíně hrdličku. Zatajeným hlasem mne přivítá, A co v máji poupě rozekvítá, Když jí k srdci tisknu ručinku; Na mé rámě něžnou hlavu kloní, V oku, jenž se mírným jasnem sloní, Vzniklé lásky tají slzinku.