JUCHU!

Karel Skřivan

JUCHU!
Jdu podél říčky údolím a v pravo, v levo stráně, tam čekají už pasáci, až slunce svitne na ně. A jak se slunce rozsvítí, už otvírají ústa a volání a jásání od stráně k stráni vzrůstá. Tu nemohu se udržet a musím zpívat taky, tak jásavě, tak vysoko až k slunci nad oblaky. A líto je mi pánů, dam, v kočárech jedou němě, neb nesluší se na panstvo, by jásalo nad krásou země. Jen já a pasák a prostý lid, my smíme v tom božím vzduchu své nesmírné radosti ulevit a vykřiknout jásavé juchu! 31