ŽIVOT.

Karel Skřivan

ŽIVOT.
Já neklidným jsem poutníkem, daleká je má cesta – jen náhodou jsem zbloudil sem – v zad letí vísky, města. Jdu dál a dále – ruky stisk a rychlé rozloučení – už vítr fučí ze strnisk a času mnoho není. Jdu dál a dál – jak zakletý – křídla mi rostou k letům – odletím s této planety ku větším, žhavým světům. 51