MANŽELSTVÍ

MANŽELSTVÍ
Žal, utrápen životem žití se bojí, že prožil je v bouři a v nepokoji. Hle, uvlečen cestou pod hvězdami den každý jak poutník přešel známý. Tu Radost a Žal zlou chvíli mají a hlasům svých niter naslouchají. Žal naslouchá červům, jež v duši ryjí a útisků starých melancholii. Však madame Radost ta u zrcadla na schůzky myslí, na večeřadla, na pitky a hody a na vše, čím zhřeší, na budoucí tance a hry se těší, na slavnostní roby a divadel záři, – a k noci zas vychází s hořící tváří. – Žal nespí noc celou. Však Radost ta hýří svou mladostí v noci netopýří. Žal peníze sbírá jí po penízku od rána až k noci v své pouště písku. 76 Jich dítě, jež zplodili, nemůže za to, že odstrkováno a navždy že klato. Na kolébce dítě bdí, hlad má vlčí. Je nehladí nikdo ni neumlčí. 77