JÁ HLEDAL STUDNY BEZ DNA NA VÝŠÍCH

Antonín Sova

JÁ HLEDAL STUDNY BEZ DNA NA VÝŠÍCH
Já hledal studny bez dna na výších. Nejprostší ženy, zpěv jež ptačí měly na místě řeči. Sfingy mlčící, jež nad rozcestími tmou smutnou čněly, přátele nejpřísnější, klečící na našem svědomí, však líbající rty naše, soucit, hrdě zpívající. Chladící rosu v květu kališích. Já hledal studny bez dna na výších. Já hledal vzácné lidi. Diskretní jichž mlčí rty, když srdce čistě hoří. Já hledal velikost i zrádnost moří a pro svůj oheň předmět obětní. 111