EPIŠTOLA.

Xaver Dvořák

EPIŠTOLA.
Jich hlas jak trouby stříbrné, ó slyšte, do končin světa jásající zní, v ruch bitev, v světa vír on dí: „Se stište, je konec vašich hořkých dní, do vaší tmy my nesem světlo čisté, jsme heroldy nového Království. Vše zdeptejte, co rostlo v duši býlím, svou hlavu sypte popelem, a jež jste otvírali kratochvílím, své srdce slzí pod deštěm ó smyjte, ať je květem sněhobílým a kajícnost buď vůní v něm. Neb přijde Království v ně, už se blíží, jež čekali jste zoufalí, a prolomí se žalářů k vám mříží, rozkoší, jíž jste neznali, se do snů vašich churavých zas vhříží, životem novým duše rozpálí.“ 16