XV.

Xaver Dvořák

XV.
V mou duši dýchni mystickými jary, můj zúrodni v ní každý cit, strom života ať zkvete znovu charý, rač korunu mu sluncem prozářit. Ach, život vdechni v mrtvé skutků tvary, ať plody jejich můž’ se ještě skvít, nech svatou vichřici vát, by list starý v prach země střesen, novému dal vzjít. Ať roste požehnán Tvé na vinici a zraje rychle k Tvému vinobraní, až přijdeš Hospodář žeň hledající. A v hnutí milování horečného až vztáhneš k němu probodenou dlani, ať rtům Tvým sladkou rozkoš dá plod jeho. 83