POSTCOMMUNIO.

Xaver Dvořák

POSTCOMMUNIO.
Ó cítím, jak se svatá rosa line tiše v mé duše rozjitřené hlubiny, kde rostly modlitby mé do Tvé výše, tak vášnivostí zprahlé, v noc i dny. Tvůj tuším mír, jak do duše mi vchází, Tvůj provanul mne prudce sladký dech, jak z ráje had,had stín z nitra ven se plazí, vše rozjiskřilo v jitra plamenech. A cítím v těle blahé pookřání, jež, dítě, cítíval jsem v matky objetí, jak život byl by býval těžké zdání, a kdosi nyní zved’ by s něho prokletí. 42 Jak dávno ve vyschlé když vedrem strouhy s hor sběhne náhle živý vody proud, tak milost naplnila moje touhy, a skutečností dal’s jim oživnout. To pro Ježíše, rozkoš srdce Tvého a Jeho drahocennou pro obět, když do vzpomínek srdce otcovského stín krvavý se Kalvarie zved’. 43
Básně v knize Modlitby básníkovy:
  1. STUPŇOVÁ MODLITBA.
  2. INTROIT.
  3. KYRIE.
  4. GLORIA.
  5. OREMUS.
  6. EPIŠTOLA.
  7. EVANGELIUM.
  8. CREDO.
  9. OBĚTOVÁNÍ.
  10. SEKRETY.
  11. SANCTUS.
  12. MEMENTO ŽIVÝCH.
  13. PROMĚŇOVÁNÍ.
  14. POZDVIHOVÁNÍ.
  15. MEMENTO MRTVÝCH.
  16. PATER NOSTER.
  17. AGNUS.
  18. PŘIJÍMÁNÍ.
  19. * * *
  20. POSTCOMMUNIO.
  21. ITE!
  22. BENEDICAT!
  23. POSLEDNÍ EVANGELIUM.
  24. ŽALM I.
  25. ŽALM II.
  26. ŽALM III.
  27. ŽALM IV.
  28. ŽALM V.
  29. ŽALM VI.
  30. ŽALM VII.
  31. I.
  32. II.
  33. III.
  34. IV.
  35. V.
  36. VI.
  37. VII.
  38. VIII.
  39. IX.
  40. X.
  41. XI.
  42. XII.
  43. XIII.
  44. XIV.
  45. XV.
  46. XVI.
  47. XVII.
  48. XVIII.
  49. XIX.
  50. XX.
  51. XXI.
  52. XXII.
  53. XXIII.
  54. XXIV.
  55. XXV.