DIEGO PES

Eduard Albert

DIEGO PES (BIOGRAFIE)
Byl z Bernardýnů, ne však čisté krve a přišel na svět v parku široširém a skončil tamtéž. Nemotorný prve, vyrostl statně; pak plul žití vírem. Byl strážce věrný. Mezi námi žije vyčichal, rodinná co monarchie. Přede mnou sedal, jako sfinga v poušti, jak stráž, jež pána nikdy neopouštfneopouští. Když na trh směl si vyjít s mojí paní – jak v punčochách by komorník šel za ní. Na světě nejmilejší jemu děti, jej tahaly a válely jím v smetí; jim velbloudem byl, mostem, hasičem, jak chtěly. Nezaúpěl pod bičem. My odpustili, když jak divý běhal, i to, že rád si do resedek lehal. 27 Byl náš. Pak hostec vjel mu do všech oudů. Tu v zimě do domu jsme dali boudu. Už smrt mu chraptívala do štěku. A konec konců – skonal jednou v podzimí a zahrabán do zeleného mlází. – Byl v mnohých věcech vzorem – člověku. Co z nás by teprv mohlo být? Nám schází rozhodně styk s bytostmi vyššími. 28