MIRA TYCHONIS

Eduard Albert

MIRA TYCHONIS (ANNO DOMINI 1572)
Procházkou u Kundstruppu Tyge Brahe šel, už zima bylo, listopad ten jasný byl; a hledě k zenitu, ke smrti ustrnul. V Kassiopeji vedle „Kappa“ hvězdice tam stála hvězda nová, velká, přeskvoucí. I zavolal své druhy všecky z hvězdárny a ptal se mimojdoucích lidí teskně všech, zda vidí hvězdu tu. Že sešílel, se bál. A hvězda stála, přibývalo lesku jí, až vévodila stálicím i planetám a nade všemi panovala v nebesku. Však z jara ubývalo málem lesku jí a v roce zmizela. Svět celý viděl to, a posud neví nikdo, odkud vzala se, 97 kam šla a jaký osud má, co znamenal ten okamžik, jenž velké boží bytosti jest jako záblesk v oku smrtelníků nás. A odkud jdeme my a kam se berem’ my? 98