KRÁL JEČMÍNEK.

Svatopluk Čech

KRÁL JEČMÍNEK.
Kde Haná plyne mořem klasů, král Ječmínek za starých časů žil v radosti a nádheře: nach vlčích máků splýval s trůnu a věnec chrpy za korunu ovíjel zlaté kadeře. On miláčkem byl svého lidu i hlásá vděčná vzpomínka, že Haná kvetla v rajském klidu za krále Ječmínka. On se sousedy neměl svárů a nesplétal si v bitev žáru na skráně vavřín krvavý; na místě zbraní, v míru svatém jen srpy zněly stébel zlatem po nivách smavé državy. A šťastný lid pěl k jeho chvále v radostném šumu obžinek: Ať blaze kraluje nám stále náš dobrý Ječmínek! Leč divný příběh – povím krátce, že ztratil se ten vzorný vládce kdys – nikdo neví, kam a jak. [264] Co myslil, konal k země štěstí, nám nehlásají chlubné zvěsti, vše zastřel nepaměti mrak. A nevijou mu kronik svazky ni lístek slávy do vínku – nic nezbylo než temné zkazky o králi Ječmínku. Než od úst k ústům žírnou Hanou tajemné o něm šepty vanou; co zvěstují, vám napovím: Král Ječmínek prý dosud žije a v dubovém žaláři nyje, okovem sepjat březovým. Tam hněvem kypí v lichém vzdoře a v slzách tone, chudinka – Hanáci dobří cítí hoře pro krále Ječmínka. Když večer klesá v nivu šerou, ve spěchu k vězení se berou a nelitují úplaty; a když jim strážce vyprosťuje na chvíli vězně z temné sluje, jak plesá dav ten vlasatý! Tu v ústrety vše králi výskne, o sklenku sklenka zacinká a každý vroucně ke rtům tiskne plášť krále Ječmínka. A dobrý kníže v jejich kole zas trůní jasném na prestoleprestole, 265 vous zlatý čechrá spokojen; kruh ctitelů se před ním kloní a mnohý slzy slasti roní, královskou přízní opojen. Tu chmura v oku nezůstane, ni vráska v čele jedinkém; tvář každá blahem čirým plane před králem Ječmínkem. – V dum omrzelých družbě nudné kdys zanesly mě nohy bludné v ten rozmarný a bodrý kruh. Hned zaplašily s čela mraky ty jasné tváře, třpytné zraky a mžikem zveselil se duch. Tu ruka tiskla ruku vřelou a sklínka zněla o sklínku, i zapsal jsem svou duši celou mocnáři Ječmínku. A teď, když péče duši hnětou, jak záhon máku náhle zkvetou koženky rudé kolkolem a plesavým se věncem točí ty jasné tváře, třpytné oči se skočných zpěvů hlaholem. Ze srdce prchá všecka tíseň a ztopen v milou vzpomínku při znění sklenky bzučím píseň o králi Ječmínku. 266
Básně v knize Lešetínský kovář a Menší básně (in Sebrané spisy Svatopluka Čecha, díl 2):
  1. báseň bez názvu
  2. VĚNOVÁNÍ
  3. KANDIOTKY.
  4. KYRYSNÍK.
  5. CHALOUPKA.
  6. HUSITA NA BALTU.
  7. BOUŘE.
  8. V PITEVNĚ.
  9. UMÍRÁNÍ.
  10. MÁ POESIE.
  11. V KLÁŠTERNÍM SKLEPĚ.
  12. O JEDNOM KRÁLI.*)
  13. Pan profesor X.
  14. Recept na talent.
  15. Naše divadelní strasti.
  16. Diminutiva.
  17. Na kalamář jistého spisovatele.
  18. Způsoby samovraždy.
  19. Aesthetik.
  20. SNOVÉ.
  21. KŘÍŽEK.
  22. VŮZ.
  23. HROB V LESE.
  24. JARNÍ DÉŠŤ.
  25. OREL BALKÁNU.
  26. ŠUMAŘOVO DÍTĚ.
  27. NA LODI VYHOŠTĚNCŮ.
  28. BŮH.
  29. PIJÁCKÁ.
  30. Z POPĚVKŮV OMARA CHIJAMA.
  31. HANDŽÁR.
  32. NA HROB HAVLASŮV.
  33. ZIMNÍ NOC.
  34. ŽIŽKA.
  35. V BUŘANU.*)
  36. Nic.*)
  37. S KUŽELE BÁJÍ.*)
  38. KRÁL A ŠAŠEK.
  39. Kallistratus.
  40. Cottovi.
  41. Předčítateli veršů.
  42. LETNÍ PROCHÁZKA.
  43. LETNÍ VEČER.*)
  44. VZPOMÍNKA.*)
  45. VOJÍNŮV ŠTĚDRÝ VEČER.*)
  46. TAJNÉ HOŘE.*)
  47. Z DOB ZAŠLÝCH.*)
  48. NA BEZDĚZI.
  49. POHÁR MLADOSTI.
  50. MATKA.*)
  51. SKŘIVÁNEK.
  52. PŘEDČASNÁ SMRT.*)
  53. RODNOU VSÍ.*)
  54. NA ÚTĚKU.*)
  55. NA VÁHU.*)
  56. SVLAČEC.
  57. JARNÍ SNĚNÍ.*)
  58. VÁDA KVĚTŮ.
  59. SNĚŽENKY.
  60. PRVNÍ A POSLEDNÍ.*)
  61. KRÁL JEČMÍNEK.
  62. U MOŘE.*)
  63. KLÁŠTERNÍ KVĚT.*)
  64. PTÁČNÍK.*)
  65. KOMENSKÝ.*)
  66. PÍSEŇ.*)
  67. RADHOŠTSKÁ DUMA.*)
  68. OTROKYNĚ.*)
  69. * * *
  70. Hraběti V–vu.
  71. Hraběnce A. A. Orlové – Česmenské.
  72. Na památník Alexandra I.
  73. Kněžně S. A. Urusové.
  74. Sobě.
  75. MYŠLENKY.*)
  76. Naše kritika.
  77. Nové roztřídění.