VZPOMÍNKA

Jaroslav Kolman Cassius

VZPOMÍNKA
Skříň v chodbě kamenné, kde bzukot hmyzu zní a tichý hlas křik dětský konejší, skříň, vonící jak úl o letním poledni a na ní nápis: chléb náš vezdejší, nůž v snědé ruce, která dělá kříž a zlatá blýskavice vyplašených vos, nůž, kterým skývu chleba ukrojíš pro chlapce malého, jenž hladov je a bos, chléb, tvrdý chléb, a příliš ostrý nůž, na dívčím prstu krůpěj krvavá, chléb, který chlapci, jenž má býti muž, dlaň krví zbrocená, chvějíc se, podává, 88 a polibek, jenž dětskou slzu vpil, a dětské rty, jež ssají dívčí krev, a ve vzduchu, v té z nejzlatější z chvil medu a žihadel a vosích doupat zpěv a krev, jež chutná jako plástev medu, chléb mokrý slzami, který je bez chuti, a rozkoš, srážející krev jak kapka jedu, a polibek, který je uštknutí, tak zlaté žihadlo vzpomínky pálíš dosud, že k srdci sahám zas v trýznivé radosti, jak tehdy, když jsem ucítil svůj osud, jak hnul se po prvé v lůně mé mladosti. 89

Básně v knize Balady: