Mrtvé myšlénky.

Bohuslav Květ

Mrtvé myšlénky.
Myšlénky mé jak tažní ptáci k Jihu letěly, když podzimu dech chladný zavál ve Vlasti, na březích moře Neznáma však klesly s výše své a mdlobou všechny zhynuly. Teď dřímají tam lidstvem nepoznány věčný sen a vlny mořské pějí za ně requiem. – Smutna je duše má jak matka bolem sestárlá, jíž všechny děti pomřely! 7