Meditace.

Bohuslav Květ

Meditace.
Ach, kdybych doved’ být tak, Kriste, jedním z tvých nejvěrnějších učedníků, snad nalezl bych přece toužený ten klid, jejž marně hledám na pozemských cestách. Tak, sedě u tvých nohou naslouchal bych, Mistře, tvým slovům, plným nadpozemské útěchy, nebeský Jerusalem otevřel bys duchu mému a slávu Otce ukázal mi v celé prostotě... Však nesmírně juž zbloudila má duše, zoufat bych měl si, Pane, nad svým životem! ale já znám tvou lásku, která nejbídnější volá a nejlíp promluvit zná k větrem klátícím se třtinám... 40