V černé hodince.

Bohuslav Květ

V černé hodince.
Dnes stáhnu záclony, až večer okouzlí mne, a nerozžehnu, div! svou lampu jako jindy, však v šeru kmitavém, mdlé čelo ve mdlých dlaních, samoten budu snít o zářící své dívce! Já o ní budu snít a meditovat o ní, že v touze napjaté svět celý zapomenu, a, omámený spiritist, ucítím nenadále, jak na rty líbá mě a v objetí své vine... 53