Své poesii.

Bohuslav Květ

Své poesii.
Ne, bez tebe mi není možno žít, má sladká milenko, má těcho jediná v tom strašném boji života! a kdybych neměl tě, kde bych se vyplakal, když začne zoufalství v mém mozku rýt? Oh, ty’s to pouze, která dovedeš mou bolesť vzbouřenou polibkem utišit, jen v náručí tvém klidným jsem! a nechť mne Osud rve a mučí lidské bestie, já přece šťasten jsem, neboť ty se mnou jdeš. 41