Má milá, neboj se...

Bohuslav Květ

Má milá, neboj se...
Má milá, neboj se, já nedotknu se krásy tvé, neb příliš v úctě mám tvou zbožnost panenskou; jen zdaleka chci zřít, jak zkvétají tvé luhy, a chvět se před chvílí, kdy zaúpějí pod kosou... A nebudu to já, jenž bude klidit hojnou žeň! Neboť věř, touho má, ač vášeň ničení mi v krvi plá, já slaboch chvím se nekonečným děsem, když nejnepatrnější květ mám v cestě zašlápnout... 23