Ach neklovej...

Bohuslav Květ

Ach neklovej...
Ach neklovej, prosím tě, zapřísahám tě, juž neklovej v mém mozku ztýraném, bezcitný dravče s ostrým zobanem, ohyzdný supe ze skal Bolesti! Buď rozumným a sedni ke mně teď a já ti povím o kořisti bohaté, jen mozek můj už na pokoji nech: Do bílých, rozkošnických létni měst, tam tukem zarostlé a měkké mozky jsou, buržoů mozky, věř, ti skvělé hody připraví! 18