NEŽ ODTUD PŮJDU...

Tereza Dubrovská

NEŽ ODTUD PŮJDU...
Než odtud půjdu, chtěla bych světu dáti těch několik květů, které v mé duši kvetou a voní, píseň, jež v srdci jásá a zvoní, a která v ňadrech mojich se těsná, již dala mi vesna – než bude po ní! Než odtud půjdu, chtěla bych v letu srdcím dát touhy svých vznětů, radosti velké, nadšení chvílechvíle, do duší lásku a hvězdy bílé... a květy, které dala mi luka – sílu a tvoření muka – vznešené cíle! 30