Až oči Tvoje spočinou

Tereza Dubrovská

Až oči Tvoje spočinou Až oči Tvoje spočinou
na snivých slokách mých, – mé touhy Tebe ovinou, můj tichý vzdech a smích!
Zda sobě také vzpomeneš, Ty slunce mé, že se mnou jdeš? Že ve Tvých stopách kráčím dál, tak šťastna nesu všechen žal? A zamyslíš se trochu snad, až přečteš krátkou píseň mou – Byl první máj – měl jsi mne rád – mně vzešlo slunce věčnou tmou. 71 OBSAH.
Astry: Život5 ZdaZda, duše má6 Sloky7 Píseň8 Můj sen9 Píseň10 Měsíčku11 Je všude lež12 Naděje13 Sestře14 Kdybys přišla15 Sudičky16 Nevrátíš se18 Idylla na hřbitově20 Bílý kos22 Alhambra23 Smutek24 Píseň25 Láska26 Šotek27 Ztichlý slavík29 Než odtud půjdu30 Rosa padá31 Sloky32 Osud33 Po bouři34 Andante35 Podzimní36 Sluníčka39–71
E: lp; 2006 [72]