ANDANTE.

Tereza Dubrovská

ANDANTE.
Zda hlubinou to zase zavíří? Z hor vracejí se s pastvy pastýři, a stíny táhnou v bílé údolí, kde zvony „Ave“ sladce hlaholí... Květ zahalil se třpytné do rosy, a tichou nocí šumí rákosí, a na modravých vodách hladiny se tiše houpou bílé lekníny... Jde luna snivá v zadumaný kraj – a tiché tůně sedá na pokraj, a do vod jasných hrouží bílý zrak, kde na dně mnohý odpočívá vrak... Zda zavíří to zase hlubinou? Ty bouře všechny nad ní pominou..pominou... Jich žáry všechny večer uhasí – a blýskat se jen bude na časy. 35