Nech na svém srdci hlavu mou jen chvíli,

Tereza Dubrovská

Nech na svém srdci hlavu mou jen chvíli, Nech na svém srdci hlavu mou jen chvíli,
tak jako jednou, zdali víš? Byl první máj, a šeřík voněl bílý, a vůně táhly blíž a blíž...
Dej ruku svoji na mé skráně bledé a pohlédni v můj snivý zrak... Je zima v sadě, mlhy táhnou šedé, a v bezu kvílí teskně pták. Zda bude jaro, smavé jaro jednou? Nech hlavu mou na srdci svém... Mé duši zdá se, že už mlhy blednou a vůně táhnou večerem... 57