Strážná hvězdka.

Josef Václav Frič

Strážná hvězdka.
Ruce sepiaté na klíně sedí panna bledá, a po nočním baldachíně hvězdičku svou hledá. „Pověz mi, ty hvězdko moje, proč ty nevycházíš? Dávno vyšly družky tvoje, jenom ty mi scházíš.“ „„Moje duše přemilená, jak by mohla svítit; když ty jsi tak zarmoucenázarmoucená, nemohu se třpítit.““ „Mé světýlko vyvolenévyvolené, znáš mé zarmoucení; znáš mé srdce opuštěnéopuštěné, když můj hoch tu není.“ 63 V tom zařehtal koník bílý, šuhaj s něho skočí, a již slze pozalily dívky krásné oči. On to! letí k blahu svému; jak jí srdce tluče! zkřikne – a hochu milému letí do náruče. *** Po nebeském baldachíně hvězdičku svou hledá, pacholátko má na klíně a je láskou bledá. Vzešla strážná hvězda její, samotna nesvítí – družky dvě jí provázejí a teď spolu třpytí. 64
Básně v knize Výbor básní:
  1. Soupěvcům.
  2. Jelen Karla Velkého.
  3. Poslední bratr na Sázavě.
  4. Roháč z Dubé.
  5. Bavůrek z Švamberka.
  6. Dudák.
  7. Růže na Kriváni.
  8. Bludné dítě.
  9. Nedochůdče.
  10. Bludný pacholík.
  11. Div krásy.
  12. Přástevnice.
  13. Dněpr.
  14. Pověst z výspy sv. Heleny.
  15. Orel.
  16. Bouře.
  17. Píseň rybářky.
  18. Strážná hvězdka.
  19. Matka z lidu.
  20. Matce.
  21. Dopomínání.
  22. Na moři.
  23. Modlitba.
  24. Práhnu po tobě.
  25. Večer před bitvou.
  26. I. Zdlouhavě se kradeš, zákeřnická smrti,
  27. II. Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj,
  28. Sláva snů mých.
  29. Kletba do dálky.
  30. Slečně R*
  31. Slovenská elegie.
  32. Sen a probuzení.
  33. Dožij – dopij!
  34. Cit a rozum.
  35. *** Luzným leskem jezera tichého,
  36. I. Již stoupá pěvec v hrobku snů svých zažehnaných
  37. II. Slyš! jaká to hudba probouzí se hrobkou,
  38. III. Vášnivá ty Vilo, vznášej se nade mnou,
  39. Z Mirza-Šaffy.
  40. Tušení.
  41. Honba životem.
  42. Či jsem já to?
  43. Dozpěv.
  44. Dohovor.