II. Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj,

Josef Václav Frič

II.
Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj, Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj,
 jak chladně jej pocítím! Duch mých krásných snů, truchlící však pokojný, zoře blahých dnů, ti požehnají mírem poslední tlukot můj. Nuž přijď a zboř ten chrám posvátných světů mých, i v zřiceninách tebe duch můj strašit bude, a ten, kdo jeho blahou paměť nezabude, ten vystaví mu kapli ve vděčných ňadrech svých. Tak jak rusálka sídla posvátného, i když ho zničí necitelná moc, co duch v paměti lidské tím víc žije, čím víc se v samotu a smutek kryje, tak bude žít duch ideálu mého, až v den se promění ta dlouhá noc. 1850
Básně v knize Výbor básní:
  1. Soupěvcům.
  2. Jelen Karla Velkého.
  3. Poslední bratr na Sázavě.
  4. Roháč z Dubé.
  5. Bavůrek z Švamberka.
  6. Dudák.
  7. Růže na Kriváni.
  8. Bludné dítě.
  9. Nedochůdče.
  10. Bludný pacholík.
  11. Div krásy.
  12. Přástevnice.
  13. Dněpr.
  14. Pověst z výspy sv. Heleny.
  15. Orel.
  16. Bouře.
  17. Píseň rybářky.
  18. Strážná hvězdka.
  19. Matka z lidu.
  20. Matce.
  21. Dopomínání.
  22. Na moři.
  23. Modlitba.
  24. Práhnu po tobě.
  25. Večer před bitvou.
  26. I. Zdlouhavě se kradeš, zákeřnická smrti,
  27. II. Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj,
  28. Sláva snů mých.
  29. Kletba do dálky.
  30. Slečně R*
  31. Slovenská elegie.
  32. Sen a probuzení.
  33. Dožij – dopij!
  34. Cit a rozum.
  35. *** Luzným leskem jezera tichého,
  36. I. Již stoupá pěvec v hrobku snů svých zažehnaných
  37. II. Slyš! jaká to hudba probouzí se hrobkou,
  38. III. Vášnivá ty Vilo, vznášej se nade mnou,
  39. Z Mirza-Šaffy.
  40. Tušení.
  41. Honba životem.
  42. Či jsem já to?
  43. Dozpěv.
  44. Dohovor.