Slovenská elegie.

Josef Václav Frič

Slovenská elegie.
S čiernyma očima keď sa sojdú sivé, takové malženstva bývajú sčastlivé. A já mal ženušku s čiernyma očima, pozeral som na ňu svojima sivýma. A keď ma to čierne očko jej postrjetlo, tu mňa na okolo všetko razom zkvetlo. Zkvetlo, prekvetalo, radosťou sa triaslo – než tu znáhla, bože – všetko mi zahaslo. Skoro mi zahasla má čjerná hvezdička a mé sivé zraky ztopila slzička, a za tou slzičkou jako včelok roje, na sta ich zkapalo pre hvezdičky moje. Škoda prekrásného v máju milovánia, že na jeho kráse nenie požehnánia. Jeden máj mi zchystal sňatok preveselý, a než druhý nastal, bol som osirelý! – Eště tuto sločku za moje dieťátko, aby neplakalo – len si zdriemlo sladko. 1857
97
Básně v knize Výbor básní:
  1. Soupěvcům.
  2. Jelen Karla Velkého.
  3. Poslední bratr na Sázavě.
  4. Roháč z Dubé.
  5. Bavůrek z Švamberka.
  6. Dudák.
  7. Růže na Kriváni.
  8. Bludné dítě.
  9. Nedochůdče.
  10. Bludný pacholík.
  11. Div krásy.
  12. Přástevnice.
  13. Dněpr.
  14. Pověst z výspy sv. Heleny.
  15. Orel.
  16. Bouře.
  17. Píseň rybářky.
  18. Strážná hvězdka.
  19. Matka z lidu.
  20. Matce.
  21. Dopomínání.
  22. Na moři.
  23. Modlitba.
  24. Práhnu po tobě.
  25. Večer před bitvou.
  26. I. Zdlouhavě se kradeš, zákeřnická smrti,
  27. II. Aj smrti, až mne bude chtít vraždit ocel tvůj,
  28. Sláva snů mých.
  29. Kletba do dálky.
  30. Slečně R*
  31. Slovenská elegie.
  32. Sen a probuzení.
  33. Dožij – dopij!
  34. Cit a rozum.
  35. *** Luzným leskem jezera tichého,
  36. I. Již stoupá pěvec v hrobku snů svých zažehnaných
  37. II. Slyš! jaká to hudba probouzí se hrobkou,
  38. III. Vášnivá ty Vilo, vznášej se nade mnou,
  39. Z Mirza-Šaffy.
  40. Tušení.
  41. Honba životem.
  42. Či jsem já to?
  43. Dozpěv.
  44. Dohovor.