BLEDÁ NOC.

R. Bojko

BLEDÁ NOC.
Měsíc zčernalými větvemi prsty studené vztáh’ po zemi. Potom nejistě a zmateně třesoucí se rukou dlouhou kreslil křivé čáry na stěně mezi skutečnem a touhou. Šerem polozahalená zem’ do prostorů mlčky padala. Pod studeným duchů polibkem řeka třásla se a plakala. 17