CESTOU K VODOPÁDŮM.

R. Bojko

CESTOU K VODOPÁDŮM.
V údolí úzkém odkudsi zdola, ze slojí země nadarmo volá ztracený žal jich, bolestný vzlyk. Je to jak vzdoru bouřlivý křik, daleké, temné dunění hromu po nohou hrůzou strnulých stromů, v neznámé dáli chrlící krater. Je to jak vzpurný, divoký ryk v zápasu s bohy poutaných Tater, tesknoty plný, tajemný chor – – Zdá se, tam kdesi za branou vod, za hradbou věčně zakletých hor v podsvětí zeje hluboký vchod. Za ním hned černá titanka, země, na velkém, věčně rachotném stavu vratidlem bije, životy tká. Ztracená voda neznámých splavů u jejíjejích nohou po světle lká. 60
Básně v knize Prosté květy:
  1. JITRO.
  2. BÍLÉ RÁNO.
  3. POVZDECH.
  4. POLEDNÍ SLUNCE.
  5. PÍSEŇ.
  6. TESKNÝ ZÁPAD.
  7. PÍSEŇ.
  8. BÍLÝ POTÁPĚČ.
  9. IDYLLA.
  10. MĚSÍC V MLHÁCH.
  11. BLEDÁ NOC.
  12. PODZIMNÍ.
  13. ZLOMENÉ JARO.
  14. NOVÝ DOMOV.
  15. MŮJ KRAJ.
  16. PÍSEŇ.
  17. NAŠE LÁSKA.
  18. OSIŘELÁ.
  19. OSIŘELÝ.
  20. BŘEMENO LÁSKY.
  21. ODPUSŤ.
  22. VE VLEKU DNÍ.
  23. TÍHA.
  24. PŘIKOVÁN.
  25. NÁŠ ŽIVOT.
  26. AŽ ODEJDU.
  27. SPOKORNĚN.
  28. DĚTI MÉ.
  29. AŽ VEJDE.
  30. NEMOCNÉ DÍTĚ.
  31. TĚŽKÁ NOC.
  32. POKOJNÉ DNY
  33. TICHÉMU ROBINSONU.
  34. JSEM VÍC.
  35. TATRY.
  36. JEŠTĚ TATRY.
  37. U NÁDRAŽÍ.
  38. CESTOU K VODOPÁDŮM.
  39. U VODOPÁDŮ.
  40. U SALAŠE.
  41. JAKO LEGENDA.
  42. TROJKA.
  43. ORLE MŮJ.
  44. BŮH TĚ OSLAVÍ.