DĚTI MÉ.

R. Bojko

DĚTI MÉ.
Byly jste lehkými dosud jako sen ranní pro víčka přivřená, jako rozpuklý květ pro mladou jabloni, zlatou lípovou snět. Děti mé, rostete, zráte – K zemi se sklání skloněné větve. Větší a větší je tíž. Větší též láska. Nic nechci pro sebe již. Budu vždy jako bohatý, poutnický krám: Pojďte a vybeřte sobě, poutníčci hraví. Všechnu tu krásu pro vás jen, zadarmo mám. Budu jak studánka, která úsměvně praví: Zaberte, hrnéčky hladné spusťte až na dno. Pramenem lásky se opět naplní snadno. Budu jak úl váš: Přijďte jen, zvedněte česna. Všechen med, který mi přála jásavá vesna, vůněmi zrající léto radostně dám. Ničeho nechci, jen vedu, pozorná cesta. Ukáži na směr, jak ruka na křižovatkách, podtrhnu, pozorný čtenář, glosuji v zkratkách, úsměšku provázkem bílým potáhnu, strhnu. Děti mé, koruno žití z dobrého zlata, tížíš, však nesu tě rád a vím: Na konci cest, u brány božího města do prachu klesna odevzdám dobrý dar zemi, radostnou zvěst. 40
Básně v knize Prosté květy:
  1. JITRO.
  2. BÍLÉ RÁNO.
  3. POVZDECH.
  4. POLEDNÍ SLUNCE.
  5. PÍSEŇ.
  6. TESKNÝ ZÁPAD.
  7. PÍSEŇ.
  8. BÍLÝ POTÁPĚČ.
  9. IDYLLA.
  10. MĚSÍC V MLHÁCH.
  11. BLEDÁ NOC.
  12. PODZIMNÍ.
  13. ZLOMENÉ JARO.
  14. NOVÝ DOMOV.
  15. MŮJ KRAJ.
  16. PÍSEŇ.
  17. NAŠE LÁSKA.
  18. OSIŘELÁ.
  19. OSIŘELÝ.
  20. BŘEMENO LÁSKY.
  21. ODPUSŤ.
  22. VE VLEKU DNÍ.
  23. TÍHA.
  24. PŘIKOVÁN.
  25. NÁŠ ŽIVOT.
  26. AŽ ODEJDU.
  27. SPOKORNĚN.
  28. DĚTI MÉ.
  29. AŽ VEJDE.
  30. NEMOCNÉ DÍTĚ.
  31. TĚŽKÁ NOC.
  32. POKOJNÉ DNY
  33. TICHÉMU ROBINSONU.
  34. JSEM VÍC.
  35. TATRY.
  36. JEŠTĚ TATRY.
  37. U NÁDRAŽÍ.
  38. CESTOU K VODOPÁDŮM.
  39. U VODOPÁDŮ.
  40. U SALAŠE.
  41. JAKO LEGENDA.
  42. TROJKA.
  43. ORLE MŮJ.
  44. BŮH TĚ OSLAVÍ.