Andante.

Jaromír Borecký

Andante.
Lká vůně snů své závrati a touhy v mé rozervané duše hlubinách. Jak rythmus jezer jednotvárný, dlouhý, jež s nekonečnem líbají se v mhách. Jich proudy s ní já plynu v záře nach, jímž planou sítí, lekníny a čápi. V mé rozervané duše hlubinách se do krve slz něha lásky ztápí. Kol člunu snivě bílé růže kvapí a kanou s vesel nořících se z vln. V nach tmí se sítí, lekníny a čápi, vzduch nedosněných melodií pln. A uprostřed proud zmírá pohodln, pod tíží květů vesel vzmach se tiší. S nich kanou růže nořící se z vln, vod slzy tekou s bílých jejich číší. To ramena vil vztahují se k výši po našem štěstí, zatopeném v jas. 18 Jich tíží sladkou vesel vzmach se tiší, já kloním hlavu na temný tvůj vlas. Tmou jeho svítí prs tvůj, chrysopras, vše ztichá... slyš! kýs tón se schvívá pouhý... To naším štěstím, zatopeným v jas, lká vůně snů své závrati a touhy. 19
Básně v knize Rosa mystica:
  1. Rosa mystica.
  2. F....
  3. Dolorosa.
  4. Hudba v parku.
  5. Terciny melancholické.
  6. Vám, která víte.
  7. Lilije.
  8. Večerní píseň.
  9. Andante.
  10. V tmách.
  11. Ruce.
  12. I. V černý vějíř tvůj mé duše smutky stkané
  13. II. Tvůj vějíř bílý s žhavým parfumem
  14. Vůně bolesti.
  15. Largo.
  16. Sen.
  17. I. Zvad’ v mlhách tiše bledý měsíc,
  18. II. To budou noci plny žhavé touhy,
  19. III. Pod balkonem, jenž tmavý
  20. I. K vám, paní, zpívá
  21. II. S bílých ramen roucha tíž
  22. III. Když spala jsi, jak v růže květ
  23. IV. Mně stačí již ve zlatých snech
  24. V. Ke koflíku
  25. VI. (Zdvojené rondeau.)
  26. Balada očím mé paní.
  27. Zdvojená balada ku chvále ňader mé paní.
  28. Labutě.
  29. Jarní noc.
  30. Sen letní noci.
  31. Podzimní motiv.
  32. Arabská melodie.
  33. Gazel.
  34. Parabola.
  35. Čínská píseň.
  36. Herodias.
  37. Mystické ženy.
  38. Smrť zapadlých.
  39. Slavíkům hřbitova.
  40. Apotheosa.