IV. Mně stačí již ve zlatých snech

Jaromír Borecký

IV.
Mně stačí již ve zlatých snech
Mně stačí již ve zlatých snech
plést u vrkoč ti tmavý vlas, jej stírat s ňader něžných kras jak s hroznů listí v úponech.
Jen vetknout žhavou růži nech jak rubín, na němž paprsk zhas’, mně stačí již ve zlatých snech plést u vrkoč ti tmavý vlas. Kde jaký květ se kryje v mech, kde jaký v poli těžký klas, vše štěstí světa rád bych střás’ ti na klín v drobných poupatech. Mně stačí již ve zlatých snech plést u vrkoč ti tmavý vlas. 40