Balada očím mé paní.

Balada očím mé paní.
Jamais ne serai saous d’esguarder les vairs ieus dous qui m’ont ocis. Willame d’Amiens.
Kdys napsal jsem: Tvé oči, paní, jsou spilý narcis, v náruč tmám jenž v paprscích se luny sklání. Ne narcis, chybu uznávám, tvé oči gothický jsou chrám, kde milenců dav chorý zmdlívá, jich modlitba v dým nardy splývá, jímž klenba, stříbro, drahokam, se v světel zlatém žáru schvívá. Proč svítí hvězdy ve sny nám? A přec ne chrám, spíš zoří ranní sluj vyzářená, Amor kam se zadumanou chodí skrání si zlatit křídla k lásky hrám, krást purpur vlhkým lasturám. Ne, oči tvé jsou hvězda mživá, Venuše nebes zádumčivá, jež v bolestí mých rej a mam se s mrazivým svým klidem dívá. Proč svítí hvězdy ve sny nám? 44 A řek’ bych, je to šíp, jenž raní, smalt, tyrkis, opál, Kâma sám, to bledá luna v umírání, kdy schyluješ se v oběť snám: cos lepšího však sotva mám, než řek’ jsem již, ta slova tklivá: Tvé oči, paní milostivá, jsou spilý narcis, v náruč mhám jenž na břehu se jezer skrývá. Proč svítí hvězdy ve sny nám? Poslání.
Na Beatrice, paní snivá, na Laury ve tvých očí plání a na Francesky vzpomínám. Proč svítí hvězdy ve sny nám? 45