Arabská melodie.

Jaromír Borecký

Arabská melodie.
Pod sloupem zlatým otrok tmavý již usíná, jenž rebab hrál, hrál rebab dumný otrok tmavý, jenž v harému svůj život tráví, by ku nevrosám černé kávy své smutné písně tiše hrál. Noc gobelinem v černé slávě jde přitlumeným zhalit svět, svět zahalit jde v černé slávě za muezzinů zpěvu, lávě spíš podobná než chladu... V trávě se leskne rosa, spát chce svět. V dál Hâtem naslouchá lvů řevu, na divanu svém tiše sní, sní tiše dál, lvů hrozných řevu se posmívá, nechť lkají v hněvu za padlé druhy, pro svou děvu jež pobíjel... Jen o ní sní. 57 Tak sladce z hloubi fontán zpívá a dusné květy voní v noc, v noc voní květy, fontán zpívá, s jejího těla závoj splývá, jak pouští kdy se měsíc dívá na onyxovou, spící noc. Již ustaň v tanci, almé žhavá, radš ovíjej mu plnou dum, dum plnou skráň, ó almé žhavá, tvůj hebký vějíř vánek mává, tvá krása chladí nahá, smavá, jej polibky vzbuď z chmury dum! 58