MINULOSŤ.

Antonín Klášterský

MINULOSŤ.
Je naše minulosť jak skála věkovitá, kde balvan na balvan se kupí. Blesky zrytá, tak z věků do věků ční, práce plod a ducha, a tu tam otců krev lpí ještě na ní suchá. Nechť kolem nenávisť či vztek ať kolem hne se, tou skalou nepohne, tou skalou neotřese, jí moře nespláchne a věky nerozboří, je naší k radosti a ku slávě a k hoři. Jen na ní velcí jsme, my jináče tak malí, jen na ní jisti jsme, kdy vlny kol se valí, a na té věčité a obrovité skále chcem’ být, chcem’ bojovat a budovat chcem’ dále. 14