Slavíček.

Slavíček. (Národní ruská píseň.)
Slavíčku, ach, slavíčku, sladkozpěvný slavíčku! Kam se skrýváš, pověz jen, když se vzbouzí jasný den? Sladce pěj, ó sladce pěj, oč tak toužím, zpět mi dej! Mnohou noc, ach, probděnou pěješ píseň ozvěnnou; mnohou noc já s tebou bdím, pláčem zpěv tvůj provodím. Sladce pěj, ach, sladce pěj, oč tak toužím, zpět mi dej! Ó jak sladce promluvil, na mou šíji perly vil, dal mi s prstu zlatý kruh, když se loučil milý druh! Sladce pěj, ó sladce pěj, oč tak toužím, zpět mi dej! [29] Pravil: Zachovej ten dar, v němť i naší lásky zdar! Ale v podzim, ptáčku, věz, ztratila jsem perly kdes. Sladce pěj, ó sladce pěj, oč tak toužím, zpět mi dej! A když zimní den se tměl, prsten puklý s ruky sjel: jaro dechlo v libý sad – on mě přestal milovatmilovat. Sladce pěj, ó sladce pěj, oč tak toužím, zpět mi dej! 30