Rozsévač.

Eliška Krásnohorská

Rozsévač.
Dobře můj milý mlčívá, máček-li sladký zasívá; dobře můj milý mlčí, sic by mu narost vlčí. Vzejde mu každé zrnko snad, pole se zbarví v růží sad, máčky mu plné zkvetou, hrstku mu vrátí vsetou. Kdyby však pustil v zrníčko jedno své sladké slovíčko: vzejde tam hořké bejlí, upřímné oči zmejlí. [39]