Nemilosrdný Otec.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Nemilosrdný Otec.
Vprostřed lese Trní nese Rájské růžičky. Kdo se kněmu blíží, cýtí, Jakby chtělo vonné kvítí Vylívati slzyčky. Co to býti má, se ptáte? Povím, jestli pozor dáte. Hrabě jisté Zlásky čisté Dívku miloval. Květ a růže tváře měla; Krásu duše víc než těla Sobě naní liboval. Když se lidé poní ptali: Pěknou pannu jmenovali. Kčemu ctnosti Spanilosti Mravů čistota? Nevřeli krev panská vtěle, Jak smí szemským Bohem směle Vsvazek vkročit holota? Že měl předek stříbro, zlato, Můželi ctnost chudá zato? 30 Jak dvě růže Sženkou muže Láska spojila. Jako čistá voda plyne, Tak jim tiše život mine: Milost milé blažila. Co je rode, slávo, zlato, Že jsy láskou milým vzato? Ctnost nás stráží, Láska blaží Štěstím vpustině; Byť se bouří světy hnuly, Zem y slůnce roztrhnuly: Spáti můžem nevinně. Bezstrachu jak vpoli ptáče Nevinnému srdce skáče. Jak dým plyneplyne, Štěstí hyne; Zlá noc hltá den. Otec hrabě zle se vzteká, Mátě mdlobou ksmrti heká, Že syn znectil slavný kmen: Ostěnu sy tluče hlavu, Hanby dočkat že byl vstavu. 31 Zrádný synu Jakous vinnu Svalil nanáš rod. Slávu čistou, věčně živou, Zprznils krví nepoctivou, Svobodu vhnals dorobot. O kyž hanbou zrádný synu Předočima tvýma zhynu! Černá země Stebou plémě Mrzké zahladí. Kyž krok každý klétba stíhá, Ďábel natvou duši číhá, Hrom tě zzemě vyhladí. Ha! proč spravedlivé nebe Čerte nerozdrtí tebe? Byť y nebe Chráníc tebe, Byť se spřisahl svět; Tobě kruce svatí stáli, Byť vás mocné kryly skály, Bych hned musyl píti jed: Dřív své pomsty neukojím, Leč vás ďáblů nerozdvojím. 32 Hrabě soptěl, Tak až chroptěl Tlamou zpěněnou. Hnedky omámené platy Zatvrzelé vyslal katy, Hledat syna seženou. Kati našeredné káře Táhli syna dožaláře. Vpustém lese, Ač se třese Chuďas kporodu, Přivázali ženku kstromu: Víc se nenavrátíš domů, Mluvili kní znávodu. Mocnou paní chtělas býti, Počkej, máš se dobře míti. Tichá byla, Nevylila Ani slzyčky. Krom když porodila syna; Lásko zrádná! tvá je vinavina, Že sy kropí tvářičky. Krví kropíc tváře zvadlé, Mluvíc líbá dítě schřadlé: 33 Spi mé zlato! Otcy vzato, Hajej navěky! Milé dítě! tiť nás svedli. Zdali vmatce perle jedli, Že být nechtí člověky? Čili, kdo chce lásku znáti, Má sy pane říkat dáti? Spi mé zlato! Otcy vzato, Hajej navěky! Lásky nepřáli zde tobě, Pokoj budeš míti vhrobě, Neztrápí tě nářeky. Červ tvé tílko bude žráti, Spány počne tuším hráti. Spi mé zlato! Otcy vzato, Milko dobrou noc! Bych sy chtěla stěžovati, Mělabych ti žalovati Křivdy hrozně, hrozně moc. Milý broučku! dobře bude, Kde slz neumoří chudé. 34 Tyť to vlese Trní nese Krásné růžičky. Kdo se kněmu blíží, cýtí, Jakby chtělo vonné kvítí Vylívati slzyčky. Srdce čitedlné kdo máte, Slzý poctu milým dáte. V. Nejedlý.
Básně v knize Nové básně 1:
  1. báseň bez názvu
  2. Okouzlení.
  3. Veselá svadba.
  4. Na Brožíka.
  5. Výstraha.
  6. Janek.
  7. Na T. T.
  8. Hora v Polohu.
  9. Má Bohyně.
  10. Zlé ženy.
  11. Laskavec.
  12. Na Patera Menera.
  13. Na Drába X*.
  14. Dvě sestry.
  15. Na májový Větříček.
  16. Nová Moda.
  17. Nemilosrdný Otec.
  18. Výstraha.
  19. Nesvorní Manželé.
  20. Dudák.
  21. Mudrák.
  22. Pán a Pes.
  23. Na V. J**.
  24. Oda. Šebestyánovi Hněvkovskému.
  25. Mlíkařka.
  26. Toužení po Katince, pojejím odjetí 19 Máje 1797.
  27. Psaní na Jaroslava Puchmíra.
  28. Na smrt N. N.
  29. Lev pokorný.
  30. Lakomec.
  31. Blažený sedlák.
  32. Žáby okrále prosýcý.
  33. Na Annu.
  34. Píseň hrobářská.
  35. List na J. N****.
  36. Dlouhé kázání.
  37. Přílišná naděje a nedošlá moudrost, oboje ztrestané nakuře a navejceti.
  38. Kníhy.
  39. Odpornícy.
  40. Zamilovaný Janek.
  41. Pochlebník.
  42. Na pomluvače.
  43. Na Konyáše.
  44. Mladík a smrt.
  45. Povětří.
  46. Můj Ráj.
  47. Dobrý kazatel.
  48. Na utrhače.
  49. Poutník.
  50. Děvčino smrti rozjímání.
  51. Nápis.
  52. Strejc Troják.
  53. Dobrá rada manželům.
  54. Terezyi, Alžbětě, a Apollonyi hraběnkám Vratislavkám z Mitrovic, dcerám Eleonory hraběnky Vratislavky Netolické, rozené Vrbnové.
  55. Radní páni.
  56. Špatný zrak.
  57. Na správce.
  58. Bitva Černopolská dne 23 měsýce srpna 1796.
  59. Dívka věrná.
  60. Oučinkové Lásky.
  61. Na Čechy.
  62. Výstraha předsvůdcy všem pannám.
  63. Oda na důstojného Pána, Pana Antonína Strnada.
  64. Na Amora.
  65. Děvčí boj.
  66. Na Lékaře a Právníka.
  67. Na vypadlý paní zub.
  68. Dívce, která litovala, že mu tajemství zjevila.
  69. Lenka.